Aktivita proběhla v termínu od 18. 02. do 25. 02. 2023. Šestnáct dětí, které nevyrůstají u svých biologických rodičů rozvíjelo na horách své sportovní dovednosti v kolektivu dětí s podobným životním údělem. Kurz organizoval nestátní neziskový spolek Pěstounské rodiny Kraje Vysočina.
Spolek se zaměřuje na náhradní rodinnou péči. Jeho snahou je pomáhat náhradním rodičům při péči o jim svěřené děti, a to několika způsoby. Za prvé je doprovází, což znamená, že rodiny navštěvují každé dva měsíce (dle zákona o SPOD) a společně přemýšlejí a hledají cesty při výchově dětí. Za druhé pořádají skupinová i individuální a online vzdělávání pro náhradní rodiče, které mají ze zákona povinné. Za třetí se věnují oblasti tzv. odlehčení, kdy několikrát do roka organizují pro děti svěřené do pěstounské péče odlehčovací aktivity zaměřené hlavně na sport – v létě s dětmi jezdí dvakrát na týdenní vodu, v zimě na týden na hory. Personální zajištění tvoří zkušený lyžařský instruktor a instruktor
snowboardingu a lyží a jeden dospělý pomocník na svahu. Všichni dospělí jsou znalí problematiky citové deprivace přijatých dětí a zároveň mají odborné předpoklady zvládnout v kumulovaných funkcích vše potřebné, co souvisí s pobytem dětí na takovéto akci i s výukou tohoto sportu.
Děkujeme za Váš dar.
Dopis z hor
Dobrý den,
lyžařská sportovní aktivita stále ještě probíhá, odjeli jsme 18. 02. a vracíme se 25. 02. 2023. Máme tady 18 dětí. Ze soboty na neděli pršelo celou noc a ráno déšť ještě zesílil, tak se nedalo na lyže jet, proto jsme se rozhodli navštívit s dětmi bazén v Rychnově nad Kněžnou. Děti si to náramně užily a museli jsme jim slíbit, že se tam znova vypravíme zítra (ve čtvrtek). Bazén navštěvujeme rádi, je to pro všechny relax, přeci jen je lyžování v mokrém sněhu hodně namáhavé tak tím i předcházíme případným úrazům. Od pondělí už děti statečně lyžují, včera (v úterý večer) byly i na večerním lyžování a dnes pojedou znova. Bohužel to bude asi poslední večerko, protože sněhu kvapem ubývá a vlekaři již dále nebudou provoz zajišťovat až do doby než připadne nový sníh. V lyžařském areálu v Říčkách je zatím na sjezdovkách sněhu dost, ale bohužel je hodně mokrý, a tak se děti vrací na chalupu úplně promočené. Mám co dělat, abych jim oblečení do rána nad krby usušila :-). Když jdou běhat ven, mají vodou nacucané boty. Jediná nepříjemnost je, že nám kolegyně nabourala auto. Uklouzlo jí to na 30 metrové ledové plotně. Proti ní jelo auto, začala brzdit a po čelním nárazu, zrušila předky obou aut - bohužel obě jsou nepojízdné. Legrace byla, že když přijeli policisté, že oba při vystoupení z auta sebou švihli na silnici. Tak se ani moc nedivili a nezlobili, že jim "ženská za volantem" zkomplikovala službu. Jen manžel se bude muset v pátek odpoledne vypravit domů pro další vícemístné auto a s podvalníkem se s ním vrátit, abychom jednak odsud děti přepravili zpět domů a jednak si odvezli nabourané auto domů. Je to na výměnu celého motoru, kapoty, blatníků, celé přední masky, nárazníku, světel atd.... No to holt patří k životu. Hlavní je, že se nikomu nic nestalo a nedošlo k žádnému zranění ani na naší straně ani na straně nešťastného řidiče druhého auta. Kolegyně je z Havlíčkova Brodu, my z Pelhřimova a pán z Ledče nad Sázavou - tak policajti konstatovali, že bychom si to příště mohli odbýt na Vysočině a ne tady u nich v Orlických horách :-). My si tady vždycky něco musíme užít. Jednou to byl děsný mráz, kdy téměř každé ráno bylo kolem -22 st. C a s dětmi se dalo jet lyžovat vždy až odpoledne až se teplota alespoň o trošku zvedla, aby nám na lanovce nezmrzly. Další rok tu pršelo tak, že voda vyplavila čističku a vlítla do ní močůvka z kravína a my byli rázem bez vody a museli čerpat vodu z cisterny. Jeden rok nám zůstala polovina dětí viset na nepojízdné lanovce, kdy nám je hasiči zmrzlé a hladové sundavali po žebříkách. V dalším roce přišel Covid a těsně před naším odjezdem zavřeli sky areály, vloni zase přišla vichřice a celé Orlické hory byly bez elektřiny - nesvítili jsme, netopili, nemohli vařit a ani nejezdily žádné vleky. Letos přišly zase problémy s autem....pro mého manžela je to vždy výzva, já to snáším o něco hůř, ale zvykám si :-). Mějte se krásně, myslete na nás, ať tu smečku zvládneme dopravit ve zdraví a včas domů.
Moc děkujeme za Vaši přízeň a finanční dar.
Monika Dietrichová