Díky partnerům Nadačního fondu pro Pelhřimovsko byl ve 2.ročníku Velké výzvy podpořen též lyžařský výcvik pro děti z pěstounských rodin kraje Vysočina. Paní magistra Monika Dietrichová, vedoucí klíčový pracovník, koordinátorka vzdělávacích a sportovních aktivit o průběhu kurzu napsala:
„Do Orlických hor do lyžařského areálu jsme odjeli v sobotu 7.3.2020 v plné sestavě 16 ti různě starých dětí, kuchařky, dvou instruktorů lyžování, snowboardingu a jedné pomocnice.
Letošní pobyt na horách se nesl v duchu koronaviru „Covid 19“. Aktivita začala tím, že lidé vykoupili v obchodech všechnu rýži i všechny těstoviny, a tak se kuchařka bála, že budeme mít k jídlu jen samé brambory, kterých měla naštěstí doma plný sklep. Situace se koncem týdne zlepšila a obchody zboží rychle naskladnily, takže nakonec bylo z čeho vařit.
Při cestě na hory nebylo nikde po sněhu ani památky, všude jen zelená tráva. Až přímo v lyžařském areálu jsme objevili první SNÍH. A cesta na kopec a z kopce dolů do chalupy prověřila řidičský um jednotlivých řidičů. Do chalupy dojela všechna auta bez spadnutí do příkopu.
První tři dny jsme statečně lyžovali, v úterý využili i nabídku večerního lyžování. V noci z úterý na středu celou noc pršelo, ráno nás čekal smutný pohled z okna – venku stále pršelo. Vedení zájezdu rozhodlo, že se nepojede na lyžování, ale že se pojedeme koupat do bazénu do Rychnova nad Kněžnou. Koupání si děti velmi užily. Filip se naučil dokonce plavat. Druhý den vláda ČR nařídila, že bazény se musí, kvůli nákaze koronavirem, uzavřít. A bylo po legraci.
Odpoledne malým dětem zpříjemnila výtvarná dílna.
Další den jsme se vydali na procházku na rozhlednu Anenský vrch. Větší děti sice prskaly, ale nakonec se procházka líbila i jim. Večer jsme si zahráli hru „Až pojedu do Říček, vezmu si s sebou ….“ Nejvíce slov si zapamatovala Monika a letošní ročník tak bezkonkurenčně vyhrála.
V lyžařském areálu zavřeli jeden z vleků pro nedostatek sněhu. Další sjezdovky, vleky a čtyřsedadlová lanovka dál fungovaly.
Užívali jsme si slunný den plný lyžování. Aleš konstatoval, že Ondra (jméno je změněno) se naučil lyžovat a Sandra (jméno je změněno) snowboardovat. Ostatní děti se ve svém umění zdokonalily. V pátek odpoledne vláda zpřísnila nařízení a zakázala fungování všech lyžařských areálů. Tak jsme dvakrát využili nabídky pana domácího, a vlezli si do nahřátého venkovního sudu.
Pak přišlo jen balení, úklid chalupy, poděkování kuchařce za dobrá jídla, instruktorům za jejich snahu děti něco naučit a dětem za to, že letos byly všechny opravdu výjimečně hodné a vstřícné k nám dospělým i k sobě navzájem. Jarní prázdniny a pobyt na horách skončil tak akorát, stihli jsme všechno, co jsme si naplánovali.
V sobotu dopoledne jsme odevzdali chalupu a vyrazili na cestu domů. Auta šlapala jak víno, v Rychnově nad Kněžnou jsme si v Tescu koupili něco malého k obědu a nastoupili na dlouhou cestu domů. Rodiče si postupně své děti vyzvedávali a děti jim nadšeně povídaly o svých lyžařských zážitcích.
Na závěr je třeba říct, že se nás nákaza koronavirem v podstatě nijak vážně nedotkla a byť to bylo v některých ohledech, zvláště pro dospělé, náročnější, nakonec jsme se vykoupali i si zalyžovali až do úplného konce. Prostě bylo to fajn jako každý rok. Ze zpětné vazby dětí víme, že chtějí s námi jet i příští rok.“
Dva příběhy:
13 letý chlapec Ondra (jméno bylo změněno)
Ondra jel s námi na tuto aktivitu poprvé. Lyžovat neuměl vůbec, nikdy na lyžích nestál. Pěstouni mu zapůjčili lyže, boty a helmu a on se statečně v neděli postavil na svah. Nejprve to zkoušel v tzv. školičce, kde se učí děti pod vedením instruktora první svoje lyžařské „kroky“. Učil se udržet se na lyžích, zatáčet, brzdit. Po třech dnech tréninku to zkusil s instruktorem i na větším svahu, na sjezdovce a zjistil, že - umí lyžovat. Pak už se celý týden jen zdokonaloval.
Ondra má jeden velký problém a to svoje chování. Je to kluk, který doma, u pěstounů, strašně vyvádí. Řeší ho kurátorka pro děti a mládež, pěstouni s ním jezdí k psycholožce, protože si s ním nevědí rady, je pro něj plánován nástup do střediska výchovné péče.
Na horách jsme s ním neměli jediný problém. Jako jedno z mála dětí se průběžně chodil ptát, zda s něčím nepotřebujeme pomoct, chopil se utěrky, naštípal a přinesl dřevo. Pomáhal mladším dětem, účastnil se všech společenských aktivit.
Nabyl pocitu, že něco umí, že dokáže být užitečný, a také pochválený. Byl to prostě úplně jiný kluk, než jej známe z rodiny. I to je naše práce ….
Sylvie 17 let (jméno bylo změněno)
Sylvie s námi jezdí každý rok na vodu i na hory. Je to úžasná dívka. Společenská, citlivá, ráda pomůže. S námi se naučila lyžovat. Pak si strašně moc přála naučit se snowboardovat. Pěstouni ji k vánocům pořídili nový snowboard tak přišel čas na to, aby to zkusila. V úterý vyměnila lyže za prkno. Celé dopoledne se jí věnoval instruktor, který ji učil základní pohyby, aby prkno dělalo, co chce ona a ne obráceně.
Ve středu poprvé sjela celou sjezdovku – stala se z ní snowboarďačka. Jasně, má ještě co pilovat a co zlepšovat, ale její velký sen se splnil.